Návrat daňové progrese
Nechci se celé sekci nějak obšírněji věnovat, jen chci upozornit, že sekce terciárního školství je opravdu pozoruhodná. Centrální plánování se vrací v plné parádě do vysokého školství, koalice hodlá dotovat ty obory, o nichž se centrální plánovači budou domnívat, že je o ně nedostatečný zájem mezi studenty, ale velký na trhu práce. Akreditační komise bude přísněji kontrolovat ty školy, které budou podle úředníků nepotřebné. Jakákoliv důvěra ve svobodné rozhodnutí občana, že se dokáže sám rozhodnout, jaké vzdělání potřebuje, se naprosto vytratila.
Kde se tedy v oblasti vzdělávání ta nová daňová progrese skrývá? Je skrytá ve formě dnes tak často diskutovaného údajného školného. Bude mít totiž takové parametry, že v praxi nepůjde o školné, ale o novou daň pro nadprůměrně příjmové absolventy VŠ. Školné má být 10000 Kč za semestr, platit se však nebude hned, ale až po skončení studia. Nebude se však platit do té doby, dokud nezačne absolvent vydělávat alespoň průměrnou mzdu. Tím se ztrácí veškerý efekt školného jako platby za produkt vzdělání, a nahrazuje se efektem typické daně z příjmu.
Ideálním řešením by bylo skutečné školné, které by si určovala sama škola a které by se platilo ihned. Jedině tak by došlo ke skutečnému narovnání neefektivního využívání vzdělávacích institucí a optimálnímu rozložení studentů do škol, které učí to, co je na trhu práce potřeba. Studenti, jimž rodiče nejsou schopni školné zaplatit, by mohli využít některého z bankovních produktů k tomu určeného. Již dnes banky proplácení školného v rámci studentských účtů běžně nabízejí. Pokud se tomuto ideálu chtěla nově vznikající koalice alespoň přiblížit a odstranit některý ze současných problémů veřejného vysokého školství, pak nastavila nejhorší možné podmínky, které ve skutečnosti nic neřeší. Jedním z problémů je to, že lidé studují často obory, jejichž nákladnost je vysoká, přitom však neznamenají vyhlídky příliš vysokých příjmů. Studenti nyní na veřejných školách, kde se neplatí školné, nemohou porovnávat náklady studia s budoucími výnosy, protože pro ně jsou náklady vždy nulové. To se nezmění, pokud bude školné odložené. Studenti budou dále studovat i obory, se kterými se na trhu nedokážou uplatnit i proto, že pro ně školné bude platit jen tehdy, když si vydělají nadprůměrný výdělek. Nemluvě o těch studentech, kteří ani nemají ambici vysokou školu kdy dokončit, či pak nějak uplatnit své znalosti na trhu práce.
Typické magisterské vysokoškolské vzdělání trvá 10 semestrů, tedy 5 let. Studenti tedy budou 5 let studovat, následně hledat práci, nějaký čas pracovat za průměrnou mzdu a až po další době překročí mez pro platbu školného. Tou dobou bude jejich vzdělání za nimi a oni tuto srážku ze mzdy budou vnímat jako typickou daň z příjmu, podobně jako sociální a zdravotní pojištění či DPFO, která se k tomu jako jediná přiznává v názvu. Tato nová daň nebude nijak krátkodobá – přeci jen zaplatit na daních 100000 Kč navíc nebude otázkou několika málo měsíců.
Školné nepřinese do rozpočtu ani korunu
Především je třeba si říci, že koalice nepočítá se zrušením 30 miliard ročně z rozpočtu resortu na vysoké školství. Školné je jakýsi nový doplněk. Nepřispěje tedy ke snížení deficitů veřejných rozpočtů a státní dluh dál vesele poroste. Tím hlavním problémem je ale to, že se ve skutečnosti po zavedení školného vybere na daních ještě méně než dosud. V nedávném článku „Má smysl daňová progrese?“ jsem ukázal, že zrušení progrese přímého zdanění zvýšilo příjmy státního rozpočtu i po odečtení celého hospodářského růstu v reálných cenách. Ukázalo se tak, že daňová progrese nemá smysl a její opětovné zavedení by poškodilo nejen občany, ale i příjmy státního rozpočtu. Zavedením progrese zvané odložené školné pro úspěšné absolventy tak dosáhneme pouze snížení příjmů do státního rozpočtu.
Radim Smetka
Euro, nebo koruna? Festival dojmologie
Už před časem jsem si všiml, že diskuse ohledně přijetí eura přechází z alespoň částečně odborné roviny do roviny ryze pocitové. Dokonce v poslední době přibylo euro v balíčku nezbytných postojů pro výběr toho správného týmu.
Radim Smetka
Spojené státy evropské – velmi nepřesná paralela
Kdykoliv se člověk rozhodne vstoupit do debaty o Evropské unii s obhajobou teze, že by evropským státům bylo lépe, kdyby Evropskou unii opustily a v nejlepším případě celý tento projekt rozpustily, střetne se dříve či později s argumentací Spojenými státy. V lepším případě s argumentací, že musí v Evropě vzniknout konkurence Spojeným státům americkým. V horším případě s argumentací, že když jsou Spojené státy americké prosperující zemí, budou automaticky prosperující zemí i Spojené státy evropské.
Radim Smetka
Příliš transparentní svět (Zveřejňují se platy a já nejásám)
V pátek 8. února 2013 zveřejnila vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová plat svůj a také platy svých kolegů. Ve čtvrtek 14. února ji stejným krokem následoval nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Ve stejné době dospělo ministerstvo školství k závěru, že platy musí zveřejnit i rektoři veřejných vysokých škol. Tím to jistě nekončí; ostatně to ani Lenkou Bradáčovou nezačalo – jde o dlouhodobou tendenci. Veřejnost se zajímá a média se dotazují stále častěji, objevují dosud nevyzkoušené možnosti a meze zákona o svobodném přístupu k informacím. Téměř všichni se z prvních úspěchů nové transparence veřejné správy radují. Já ne.
Radim Smetka
Vládu přeprala Lafferova křivka. Opět.
Zpravodajský server iDNES.cz v pondělí 2. července přinesl zprávu, že za 1. pololetí roku 2012 stát vybral na DPH méně, než v prvním pololetí roku 2011. A to přesto, že je DPH o 4 procentní body vyšší, než v roce 2011. Od zvýšení DPH si ministerstvo financí v rozpočtu slibovalo neuvěřitelný nárůst výnosu z DPH o 15,5 %, namísto toho se však dočkalo propadu. Ministerstvo si to vysvětluje útlumem české ekonomiky. Výsledkem tedy je, že stát musel zvýšit objem přerozdělovaných prostředků, aby měly jednotlivé rozpočtové kapitoly dost prostředků na pokrytí vyšší daně, ale přitom příjmy státu nevzrostly.
Radim Smetka
Skutečná hanebnost Evropských dotací
Pryč jsou časy, kdy jsem musel obhajovat svou euroskepsi proti argumentaci, že Evropská unie je „ten západ“; že je to velký hodný bráška, který nám chce pomoct; že je to svobodný a volný trh – tedy ráj pro liberála, jako jsem já; že je to ten Fukuyamův Konec dějin, na který jsme po staletích válek a nesvobody čekali. Stačily dva roky, aby se změnila společenská nálada tak, že už se je téměř nikdo neodváží vyslovit. Jeden argument tu zůstal. Dal by se možná trochu zjednodušit do formulace: „můžem‘ podojit Brusel!“. Spíše ho budete znát jako: „Kde bychom byli, nebýt všech těch dotací. Za co bychom si to asi tak bez Bruselu pořídili? Vždyť EU platí všechno, copak všude ty vlaječky nevidíš?“.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Má přejít česká ekonomika na válečný režim? Doba míru je pryč, říká Pojar
Vysíláme Britský premiér Rishi Sunak nedávno oznámil, že jeho vláda uvede zbrojní průmysl do válečného...
Každý druhý učitel v Německu zažívá ve třídách násilí. Brutalita na školách roste
Premium Německý učitel se stává docela riskantní profesí. Násilí se stává stále běžnější částí vyučování a...
Biden nečekaně kývl na předvolební debatu. Kdykoli kdekoli, říká Trump
Americký prezident Joe Biden se v pátek nechal slyšet, že by chtěl do debaty se svým předchůdcem...
USA mění systém pomoci Ukrajině: už ne sklad, ale zbraně přímo ze zbrojovek
USA chystají dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině v přepočtu za více než 140 miliard...
Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat
Téměř deset miliard korun – tolik jen za loňský rok poslaly pojišťovny lidem za úrazy, závažná onemocnění či úmrtí. Životní pojištění pomohlo za...
- Počet článků 23
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 4694x