Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Pro koho to šrotovné vlastně je?

Nejprve si připomeňme, co ono frekventované slovíčko „šrotovné“, které nezná ani slovník , vlastně znamená. Je to módní nástroj vlády, který spočívá v tom, že za likvidaci automobilu staršího osmi let člověk obdrží 30 000,- Kč slevu na nákup automobilu nového. Politici, kteří toto opatření prosazují, nás přesvědčuj, že jde o opatření sociální (lidé si mají dopomoci k lepším vozidlům), ekologické (bude se prý jezdit v úspornějších vozidlech) a v neposlední řadě má pomoci ekonomice (výhodné pro zachování pracovních míst v automobilovém průmyslu).

Pojďme se však podívat na skupiny lidí, které šrotovné potenciálně mohou využít. Běžným uživatelem vozidla starého více než 8 let je buď majitel auta vysoce kvalitního, sběratel, anebo člověk s průměrnými až nižšími příjmy. Takovýto člověk, hodlá-li si koupit jiné vozidlo, obvykle sáhne po ojetině - na nové vozidlo zkrátka nemá. Bohužel, sleva 30 000,-Kč není natolik výrazná, aby takovému člověku dopomohla k vozidlu novému. Určité procento lidí se díky této slevě možná odhodlá k nákupu vozidla za pomocí úvěru. Byl-li však pro ně úvěr na auto za 200 000,- Kč rizikový, pak sleva 30 000,- Kč riziko příliš nesníží. Sleva na vozidlo je paradoxně může dostat do potíží se schopností splácet a zvýšit už tak velké množství exekucí. Většina lidí tedy šrotovné nevyužije, a ti, kdo využijí, mají buď vysoké příjmy, nebo se díky němu budou muset zadlužit. Šrotovné tedy sociální rozhodně není!

Nyní je třeba si uvědomit, že pointou šrotovného je likvidace věci, která by bez problémů ještě několik let sloužila. Dokonce, podmínkou získání bonusu je potvrzení o takzvané „ekologické likvidaci“, při níž musí být automobil kompletní. Není tedy například možné některé zachovalé části (motor, …) prodat – sešrotováno musí být vše! Krom toho, že je naprosto nelogické ničit něco, co funguje, je to zbytečně vyšší ekologická zátěž – místo vrakovišť s auty celými (ze kterých by se případně daly alespoň sebrat náhradí díly) vzniknou smutná vrakoviště s auty pomačkanými, čekájícími na roztavení. Navíc dojde k vyrobení automobilů, které by jinak nebyly vyrobeny. Tím pádem továrny opět zatíží životní prostředí výrobou, která by jinak neproběhla. Šrotovnému vlastně nahrálo i uzákonění pokuty za prodej staršího vozu, kterou prosadil ministr Bursík od počátku tohoto roku. „Pomocí“ pokuty byla snížena cena každého staršího vozu a tím jsou majitelé k šrotování v zásadě odsouzeni.

Podle českých politiků platí, že: „Šrotovné je vzácnou situací, kdy se ekologové a ekonomové shodnou.“ Paradoxně s nimi musím souhlasit. Až na to, že oni jsou přesvědčeni, že obě skupiny se šrotovným souhlasí. Ekologové však bojují za to, aby se vyráběly výrobky s co možná nejdelší životností, aby nemuselo docházet k časté obměně = zátěži na životní prostředí. Ekonomové zase vidí svůj cíl v efektivitě = využívat všeho, co ještě funguje. Jak tedy politici dospěli k tomu, že toto opatření je ekologické?

 Základní pointou celého nápadu šrotovného je údajná záchrana míst v automobilovém průmyslu. Jedná-li se jen o dočasné opatření z důvodu hospodářské krize, pravděpodobně jej využijí všichni, kdo v blízkých letech plánovali nákup nového automobilu. Nastane tedy situace, kdy automobilky, krátce po zavedení šrotovného, nebudou stíhat vyrábět automobily, možná dokonce najmou nové zaměstnance. Tytéž zaměstnance však budou muset obratem propustili, jakmile tato bublina praskne. V následných měsících nebudou mít  takový odbyt a budou muset propouštět při nejmenším ve stejné míře, jako kdyby šrotovné zavedeno nebylo. Dalším negativním efektem je fakt, že lidé své úspory využijí na nákup zvýhodněných automobilů a tudíž si nepořídí věci, které původně měli v plánu. Tím tedy utrpí ostatní odvětví stejnou měrou, jakou pomůžeme automobilkám. V neposlední řadě je třeba si říci, že stát na tyto dotace někde musí brát peníze. V principu má jen dvě možnosti, jak je získat: vzít je lidem na daních nebo si je od lidí půjčit. Obě možnosti jsou zhruba stejně škodlivé, jen s tím rozdílem, že druhá možnost sahá svými důsledky dále do budoucnosti, neboť ty peníze stejně v budoucnu bude muset z daní vrátit. Pokud stát nějakou formou lidem peníze vezme, pak si lidé nebudou moci nakupovat cokoli chtějí a opět tím utrpí všechna odvětví bez rozdílu. Nehledě na fakt, že ze všech svých úvah a propočtech kolem šrotovného jsem vynechal úvahy nad výdaji na zbytečnou administrativu, která samozřejmě také něco stojí.

Dovolím si pár shrnujících úvah na závěr. Pokud by tento princip fungoval při šrotování auta, proč lidem nedávat slevu 30 000,- Kč na nové auto vždy, kdy doloží, že vlastní ještě jedno staré? (Stejná situace, jen se nezničí funkční stroje). Pokud by šrotovné skutečně bylo ekonomicky opodstatnitelné, měli by ho politici zavést na úplně všechny druhy zboží?(Což je samozřejmě absurdní). Jsou tedy jen dva různé subjekty, které můžou mít ze zavedení šrotovného radost - management českých automobilek, který přirozeně preferuje korunu vydělanou dnes před korunou vydělanou zítra, a Jiří Paroubek. Nebo to nějak souvisí?

Autor: Radim Smetka | sobota 18.4.2009 19:29 | karma článku: 47,11 | přečteno: 16970x
  • Další články autora

Radim Smetka

Euro, nebo koruna? Festival dojmologie

Už před časem jsem si všiml, že diskuse ohledně přijetí eura přechází z alespoň částečně odborné roviny do roviny ryze pocitové. Dokonce v poslední době přibylo euro v balíčku nezbytných postojů pro výběr toho správného týmu.

7.1.2024 v 13:41 | Karma: 36,48 | Přečteno: 3973x | Ekonomika

Radim Smetka

Spojené státy evropské – velmi nepřesná paralela

Kdykoliv se člověk rozhodne vstoupit do debaty o Evropské unii s obhajobou teze, že by evropským státům bylo lépe, kdyby Evropskou unii opustily a v nejlepším případě celý tento projekt rozpustily, střetne se dříve či později s argumentací Spojenými státy. V lepším případě s argumentací, že musí v Evropě vzniknout konkurence Spojeným státům americkým. V horším případě s argumentací, že když jsou Spojené státy americké prosperující zemí, budou automaticky prosperující zemí i Spojené státy evropské.

18.5.2014 v 11:55 | Karma: 22,38 | Přečteno: 642x | Politika

Radim Smetka

Příliš transparentní svět (Zveřejňují se platy a já nejásám)

V pátek 8. února 2013 zveřejnila vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová plat svůj a také platy svých kolegů. Ve čtvrtek 14. února ji stejným krokem následoval nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Ve stejné době dospělo ministerstvo školství k závěru, že platy musí zveřejnit i rektoři veřejných vysokých škol. Tím to jistě nekončí; ostatně to ani Lenkou Bradáčovou nezačalo – jde o dlouhodobou tendenci. Veřejnost se zajímá a média se dotazují stále častěji, objevují dosud nevyzkoušené možnosti a meze zákona o svobodném přístupu k informacím. Téměř všichni se z prvních úspěchů nové transparence veřejné správy radují. Já ne.

17.2.2013 v 12:17 | Karma: 29,67 | Přečteno: 3308x | Diskuse| Politika

Radim Smetka

Vládu přeprala Lafferova křivka. Opět.

Zpravodajský server iDNES.cz v pondělí 2. července přinesl zprávu, že za 1. pololetí roku 2012 stát vybral na DPH méně, než v prvním pololetí roku 2011. A to přesto, že je DPH o 4 procentní body vyšší, než v roce 2011. Od zvýšení DPH si ministerstvo financí v rozpočtu slibovalo neuvěřitelný nárůst výnosu z DPH o 15,5 %, namísto toho se však dočkalo propadu. Ministerstvo si to vysvětluje útlumem české ekonomiky. Výsledkem tedy je, že stát musel zvýšit objem přerozdělovaných prostředků, aby měly jednotlivé rozpočtové kapitoly dost prostředků na pokrytí vyšší daně, ale přitom příjmy státu nevzrostly.

3.7.2012 v 12:20 | Karma: 43,21 | Přečteno: 7480x | Diskuse| Ekonomika

Radim Smetka

Skutečná hanebnost Evropských dotací

Pryč jsou časy, kdy jsem musel obhajovat svou euroskepsi proti argumentaci, že Evropská unie je „ten západ“; že je to velký hodný bráška, který nám chce pomoct; že je to svobodný a volný trh – tedy ráj pro liberála, jako jsem já; že je to ten Fukuyamův Konec dějin, na který jsme po staletích válek a nesvobody čekali. Stačily dva roky, aby se změnila společenská nálada tak, že už se je téměř nikdo neodváží vyslovit. Jeden argument tu zůstal. Dal by se možná trochu zjednodušit do formulace: „můžem‘ podojit Brusel!“. Spíše ho budete znát jako: „Kde bychom byli, nebýt všech těch dotací. Za co bychom si to asi tak bez Bruselu pořídili? Vždyť EU platí všechno, copak všude ty vlaječky nevidíš?“.

16.10.2011 v 18:06 | Karma: 39,58 | Přečteno: 2910x | Diskuse| Společnost
  • Nejčtenější

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování

21. dubna 2024  16:37

Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce

19. dubna 2024  15:44

Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...

Další případ zpožděné dodávky zbraní. Česká firma se soudí na Ukrajině

26. dubna 2024

Premium Vztahy mezi Českem a Ukrajinou nejsou vždycky idylické. Svědčí o tom soudní spor, na který narazila...

Světlušky mění válčení ve městech. Nové drony snížily počet padlých Izraelců

26. dubna 2024

Premium Jen několik decimetrů velký přístroj může znamenat revoluci městské války: minivrtulník, který...

Dva ruští vojáci se doznali k trojnásobné vraždě na Ukrajině

25. dubna 2024  23:07

V okupované části Chersonské oblasti na jihovýchodu Ukrajiny zadrželi dva ruské vojáky, kteří se...

Architektonickou cenu EU získal univerzitní pavilon, blízko byla i ostravská galerie

25. dubna 2024  21:23

Studijní pavilon Technické univerzity v německém Braunschweigu se stal vítězem prestižní...

  • Počet článků 23
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 4694x
Marketing a finance, v minulosti taky politika, ekonomie a programování.

Seznam rubrik